KRÁSNÁ MÍSTA V OKOLÍ
Jizerské hory jsou chráněnou oblastí malebných českých hor pokryté hustými lesy, které poskytují nádherné výhledy do krajiny. V létě tu můžete navštívit nespočetné turistické i cyklistické trasy a v zimně je zde ideální prostředí pro běžkaře a sjezdové lyžování v jednom ze středisek Tanvaldský špičák v Albrechticích, Severák v Hraběticích nebo Maliník v Bedřichově...
VODOPÁDY JEDLOVÉ
(ČERVENÝ VODOPÁD)
Vodopády Jedlové patří mezi nejatraktivnější turistické cíle Jizerských hor. Nejvyšší stupeň vodopádů je vysoký 5 metrů a při průtoku 200 litrů za sekundu nabízí skutečně atraktivní podívanou. Kouzlo vodopádu umocňuje téměř dokonale svislý profil.
Horská bystřina Jedlová překonává v Jedlovém dole, nedaleko obce Josefův Důl, na vzdálenosti půldruhého kilometru převýšení téměř 200 metrů soustavou tůní, skalních prahů, peřejí a vodopádů. Největší a nejkrásnější z těchto vodopádů je takzvaný Velký vodopád Jedlové. Nachází se v horní části doliny a tvoří jej kaskáda tří vodních stupňů, jimiž potok překonává mohutné žulové prahy.
Díky svislému profilu skalního podkladu vodopádu, vytváří nejvyšší pětimetrový vodopád ukázkovou parabolu. Dvanáct metrů pod ním je další třímetrový stupeň, který již nemá tak výraznou přepadovou hranu a v jeho spodní části se hromadí kameny. Průtok v bystřině kolísá v závislosti na roční době. Nejpůsobivěji vodopády vypadají na jaře, kdy se přes ně s mocným hukotem valí každou vteřinu hektolitry vody.
Kolem vodopádů prochází modrá turistická značka z Josefova Dolu. Přes oblast Jedlového dolu a kolem vodopádů byla vyznačena naučná stezka. Je 2 km dlouhá, vede krásným sevřeným údolím říčky Jedlová. Na 9 zastaveních se seznámíte s přírodními hodnotami rezervace – zbytky původních přirozených jedlo-bukových porostů s významnými rostlinnými a živočišnými druhy, skalními útvary a vodopády.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vodopady-na-jedlovem-potoce-v-jizerskych-horach
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vodopady-na-jedlovem-potoce-v-jizerskych-horach
ČERTOVY KAMENY
V Josefově Dole
Skalky se tyčí nad horním tokem Kamenice, říká se jim také „Keltské kameny“, původně „Juselkoppe“. Podle legendy na skále pobýval a řádil čert. Jako důkaz měl na jejím temeni zanechat otisk své zadnice. Když se čert vydováděl, přiletěl ohnivý pták, který rozházel kameny po širokém okolí. Dnes je místo upraveno tak, aby mohlo být bezpečně navštěvováno turisty. Je zde zábradlí a vyhlídková plošina, ze které uvidíte např. josefodolské údolí a hráz josefodolské přehrady. Vyhlídka vznikla v roce 1904 díky Německému horskému spolku, který zde postavil i malé pohostinství – skalní výklenek nahrazoval sklep pro nápoje a potraviny.
Vyhlídka je lehce přístupná po červené značce nebo po značení naučné Stezky Gustava Leutelta ze zmíněného Josefova Dolu.
Zdroj: https://www.jizerky.cz/dr-cs/27458-certovy-kameny-v-josefove-dole.html
PALIČNÍK
Paličník (Käulige Berg) je vrcholové skalisko nacházející se v severních Čechách v pohoří Jizerské hory. Nadmořská výška hory je 944 metrů. Vrchol je zpřístupněn kamennými schody a vyhlídkovou plošinou zabezpečenou zábradlím. Od dřevěného kříže rozsáhlý výhled do údolí Smědé, a nejvýznamnější vrcholy Jizerských hor např. na protější Jizeru, sousední vrchol Tišina a skalnaté vrcholy Frýdlantského cimbuří a Ořešníku.
V některých mapách[1] je názvem Paličník označován celý Klínový vrch, jehož vrchol (972 m n. m.) se nachází asi tři čtvrtě kilometru východněji (Paličník stojí na západním výběžku jeho hřebene).
OŘEŠNÍK
Ořešník (něm. Nußstein) je významný vrchol Smědavské hornatiny, nacházející se ve vzdálenosti dvou kilometrů jižním směrem od města Hejnice ve Frýdlantském výběžku na severu České republiky. Vrchol má podobu nesouměrné vrcholové skály z porfyrické žuly až granodioritu. Zvedá se na severozápadním konci plochého hřbetu mezi údolím Velkého Sloupského potoka a okrajovými svahy Jizerských hor.[1]
Ořešník je převážně zalesněn, a sice bučinami až suťovými lesy s kleny, jedlemi nebo tisy červenými. Ve zbylých částech se nacházejí smrčiny. Nalézt je tady možné jedince mléčivce alpského (Cicerbita alpina).[1]
Lokalita je součástí národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Z vrchu se nabízejí rozhledy do okolí.[1]
Ocelové zábradlí na vyhlídce pochází z roku 1898, roku 2000 bylo rekonstruováno Jizersko-ještědským horským spolkem.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/O%C5%99e%C5%A1n%C3%ADk_(Jizersk%C3%A9_hory)
BÍLÉ KAMENY
(SLONÍ SKÁLY)
Skály jsou tvořeny šikmo ukloněnými vrstvami světlých pískovců. V minulosti pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly svou současnou podobu. Dnes jsou Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících malé skalní město.
Ve skalách je několik puklinových dutin a jeskyněk. Největší jeskyně je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal je také miniaturní, přes 4 m dlouhý skalní tunel.
Pro svůj tvar jsou také nazývány Sloní skály, protože z dálky vypadají jako skupinka slonů.
